Okolí obce

Obec Lipovice přímo sousedí s  územními celky  Vlachovo Březí,  Újezdec, Tvrzice, městys Dub u Prachatic, Budkov a Chlumany. Dalšími významnými městy, které se nachází v nedalekém okolí jsou Husinec a Bavorov. Na mapě jsou vyznačeny lokality s významnými kulturními památkami, které stojí za shlédnutí a jsou nedílnou součástí historie zdejší krajiny.

www.vlachovobrezi.cz

Na spojnici dvou jihočeských měst Prachatice a Strakonice leží malebné pošumavské městečko Vlachovo Březí.

I přes hmatatelné důkazy o dávném osídlení tohoto místa, nacházíme první písemné zmínky o osadě Březí až v poslední čtvrtině 13.století. Počátkem 15.století je Březí v držení rytířského rodu Malovců a v té době dostává po jednom z Malovců přívlastek „Vlachovo“.

Za vlády Oldřicha z Malovic povyšuje roku 1538 český král Ferdinand I. Vlachovo Březí na městečko. Od 2.pol. 17.století vzkvétá v městečku soukenický cech a vlachovobřezské sukno brzy dobývá i trhy v německém Pasově a rakouském Linci. V době největšího řemeslnického rozkvětu na počátku 19.století má Vlachovo Březí téměř 3 000 obyvatel. V roce 1868 je císařem Františkem Josefem I. povýšeno na město. Život i tvář obce poznamenaly nejen obě světové války, ale také komunistický režim v 2.pol. minulého století.

www.dubuprachatic.cz

Městys Dub je položen severně 12 km od okresního města Prachatice a cca 2 km od obce Lipovice.

První písemná zmínka o obci Dub pochází z roku 1274. První stopy trvalého lidského osídlení této krajiny sahají do 13. století. Nejstarší písemná zpráva o existenci městyse se zachovala z roku 1274.

V roce 1334 se připomíná Lhota, která tehdy příslušela k městečku Bavorovu a teprve od 16. století se začala užívat rozšírená forma Dubská Lhota.

www.husinec.cz

Město Husinec leží na břehu řeky Blanice, na jihozápadě Jižních Čech v okrese Prachatice ve zvlněné krajině severozápadní části předhůří Šumavy.

Nedaleko Husince je na řece Blanici vybudována Husinecká přehrada. Za shlédnutí stojí celá řada pamětihodností nacházejících se v Husinci a jeho blízkém okolí.

Husinec - rodiště Mistra Jana Husa: V rodném domku Mistra Jana Husa je možno shlédnout stálou expozici o životě našeho nejznámějšího rodáka.

Císařským rozhodnutím z roku 1905 byla potvrzena městská práva Husince. Oslavy proběhly 1. a 2.července 1905. V roce 1930 klesl počet občanů až na 1189. V roce 1938 byla dokončena stavba přehrady, která je mimořádným technickým a architektonickým dílem. Zábor pohraničí po Mnichovském diktátu přinesl nárůst počtu obyvatel až přes 1800 – přes Husinec probíhal exodus českých obyvatel z Prachatic, z nichž mnozí se zde usadili. V květnu 1945 byl Husinec osvobozen americkou armádou.

www.bavorov.cz

Bavorov leží jihozápadním směrem od města Vodňany. Městečko se rozkládá na levém břehu řeky Blanice. Bavorovem prochází železniční trať vedoucí z města Týn nad Vltavou do města Prachatice. Město se rozkládá na tak zvané Zlaté stezce. V okolí města jsou malebné lesy. Severním a východním směrem od městečka najdeme řadu jihočeských rybníků.

Na skalnatém hřebenu v polesí Mlaka asi 5,5 km západně od Bavorova se nachází zřícenina hradu Helfenburk. 21. května 1355 král Karel IV. vyhověl žádosti bratří z Rožmberka a povolil jim vystavět hrad na vrchu Malošín. Po smrti posledního z bratrů Rožmberků jejich potomci neudrželi helfenburské panství a hrad se na čas stal majetkem Jana z Lobkovic a později Jana ze Švamberka. Roku 1503 se vrací Helfenburk znovu do rukou Rožmberků. V roce 1593 prodal vladař Petr Vok celé helfenburské panství s tehdy již pustým hradem prachatické obci za 20 000 kop českých grošů. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 připadlo helfenburské panství královské komoře. Král Ferdinand II. daroval roku 1622 starý a pustý hrad Janu Oldřichovi knížeti z Eggenberka. Později přešel hrad do rukou Švarcenberkům, jimž patřil až do provedení parcelace panství Netolice – Libějovoice na základě zákona o pozemkové reformě. V současné době je hrad Helfenburk pod správou Města Bavorov.

www.prachatice.cz

Již na počátku raného středověku leželo území pozdějšího Českého království na křižovatce evropského vnitrozemského obchodu: od jihu k severu procházela moravskými úvaly prastará "jantarová stezka", od západu k východu putovaly zeměmi karavany kupců do oblastí východních.

Kromě těchto hlavních tepen obchodu spojovala Čechy se sousedními zeměmi řada stezek, patrně velice starých. Jednou z nejvýznamnějších byla později zvaná "Zlatá stezka", spojující Čechy s Bavorskem, která protínala šumavský prales. Především ve středověku získala stezka neobyčejný význam díky obchodu s bavorskou solí, dopravovanou soumary z biskupského Pasova do Prachatic.

V době začínajícího obchodu na stezce a v souvislosti s kolonizací šumavských hvozdů pravděpodobně existovala osada (nyní Staré Prachatice), kterou ve 2. polovině 12. století daroval Vratislav I. kapitule vyšehradské. Vedlejší osada - na místě pozdějšího města - vznikla pravděpodobně po polovině 13. století v kotlině, která je obklopena pěti kopci - na jihu s nejvyšším z nich Libínem - a postupně se stala lokálním centrem.